nalezeno v dubnu 2016

Při ranních mlhách
nechce se z peřin
nechce se do víru nového dne
nemocní láskou
nemocní na srdci
mívají to podobně.

I complain

People complain a lot

and I am a human too

part of people

human is a part of people

so I will not apologize for

this piece of thought

being a complaint

because people complain

probably to entertein

themselves

and that's what I am doing here

writing is what brings me joy

Spát se mi co? Chce!

Mám ráda spánek. A chce se mi dodat, že spánek má zcela určitě rád mě. Těch 8 a více hodin, které teď o prázdninách denně trávím v posteli jsou vykoupením celoročního dennodenního strádání z hlediska (ne)dostatečného odpočinku. Zatímco ve školním roce jsem téměř permanentně jako Schwarzenberg, co právě povolil další pravidelné dodávky rohypnolu do ČR, teď se ze mě stává člověk bez kruhů pod očima, člověk, který jako první věc ráno neřeší, že nikam nechce, zkrátka se mě stává šťastný člověk!

die Musik

Znovu 

a 

opět.

Náhodou

Tohle vzniklo tak náhodou, že to asi víc ani nejde.
Tohle vzniklo 5.7.2016 během asi tří minut při pěší cestě do Přebuze.
Tohle vzniklo díky mému taťkovi a mně při vzájemném trumfování se.

Tohle mi připadá fajn.

---

Asfalt pod nohama mizí
za chvíli mi budeš cizí
pro tento kraj
pro tento den
jsi mi jaksi vzdálená
v mlze tvoje ramena
v mlze mizíš znavena.

Smutný jsem, bráně se tomu
nohy už mě nesou k lomu
z výšky spadnu do hlubin
tím nás v sobě zahubím.

---

Moje poznámka pronesená k taťkovi po zapsání básničky do mého notýsku:

"Většina je tvoje dílo
ač přiznat mi to není milo."

Červen 2016

Pomalu se snažím si to pustit k tělu.
Na nějakou chvíli žádné brzké vstávání a žádné sezení v lavici.
Místo toho budu vstávat, až se vyspím a sedět budu na trávě pod širým nebem.

Červen netrval vůbec a trval dlouho.