Úseky #2

-

(20. - 26.2.2017)

-

první kousek jara u mě v pokoji

Světlo

Jen řádky psaný
do ticha hluku
jsou
v posledních dnech
mou zálibou,
dívám se na hvězdy
jak padají

jak vyhasnou.


Na stromech visí
spadaný hvězdy
jsou
nočního parku
ozdobou
v mojí paměti
spadaný hvězdy

nikdy nezhasnou.

Úseky #1

Bylo by fajn si každý týden shrnout, co jsem vyfotila, ohlídnout se, připomenout si.
To jsem si řekla.

A tady to teda je.

-
(13. - 19.2.2017)
-

Snad nikdy nezjistím

Neprocitnu,

sejdu nahoru,

vypiju si snídani a sním čaj

zavřu dveře a nevyrazím.

Nepůjdu mezi lidi,

budu s nima mlčet,

zavřu knížku a nebudu číst

z vlaku už nevystoupím.

Nevrátím se,

nebudu se procházet,

nepůjdu na procházku

nekoupím si oplatku.

Nepřijdu domů,

nebudu se převlékat,

nebudu jíst a nebudu pít,

nelehnu si a zhasnu lampičku

probudim se

a zjistím, že jsem to všechno,

všechno dělala jinak, než bych chtěla,

že jsem to všechno dělala naopak.