tohle že jsem já?
27.7.17
24.7.17
Lutetia Parisiorum
Moje heslo není "vidět Paříž a zemřít". Vždycky jsem o ní věděla, ale nikdy nebyla středobodem mého zájmu.
Pořád sním o Londýně a Oslu, Moskvě, Stockholmu a Berlíně, ale to nic nemění na tom, že ve mně Paříž zanechala velké a hlasité dojmy.
4.7.17
Tonutí v jezeře za bouřky
Tonutí v jezeře
za bouřky
a nehty zarytý v
kůži zad
jehly v každým
slově
na co jde vlastně
spolíhat
krom
tonutí v jezeře
za bouřky
a prsty v zásuvce
ve zdi
ani nehty na
tabuli
tak bolestivě
nezní
jako
tonutí v jezeře
za bouřky
je přikrývka
ušitá z ledu
nápoj, co svět
ti podává
složený z tisíce
jedů
protože
tonutí v jezeře
za bouřky
tak jako dnešní
noc drásá
a jako orel krade
mi
ze srdce zbytky
masa
já a
tonutí v jezeře
za bouřky
spolu kráčíme
krajem
a jak se znám
a jak to znám
oba
nevyhrajem.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)