Free mind

Vítám vás u nového říjnového příspěvku :)

Škola. Týká se nebo se týkala každého. Lavice, židle, tabule a lidé. Myšlenky, názory, konflikty, lásky i nenávisti. Známky, poznámky. Každý víme své.
Dnes bych se chtěla zamyslet nad tím, jaký je rozdíl mezi pojmy škola a vzdělání.


Myslím si, že velkou část dětství a možná i puberty vidí většina lidí školu a vzdělání jako stejnou věc. V tomto věku nad tím ještě tolik neuvažujeme. Chodím do školy = vzdělávám se. Tečka.
Až později člověk začne vnímat rozdíly. Zjistí, že ne všechno, co se (ne)naučil, si pamatuje, že ne všechno, co slyšel, mu k něčemu bude a že ne všechno, co chtěl vědět, se dozvěděl. Takový bod je možná známkou toho, že cítí rozdíl mezi školou a vzděláním.
Nabízí se otázka, co to vůbec je vzdělání a co to vůbec znamená vzdělávat se. Můj názor je takový, že vzdělávat se znamená zajímat se. A možná by se ještě slušelo dodat, že je také důležité zkoušet.
Škola je prostředkem ke vzdělání, něco nás učí a na něco nás připravuje, ale je třeba si uvědomit, že neobsahuje celý náš život. Pokud budete sedět jen u učení a nedělat nic jiného, velmi se ochuzujete, známky nejsou všechno. Nikoho se tím nesnažím nabádat k propadání, spíš se snažím říci, že jde o informace, ne o to, co vám někdo napíše do papíru. (Tady je třeba podotknout, že ano, vím, že jsou známky důležité pro přijímací zkoušky a tak dál, ale jsem si jistá, že víte, co se snažím říct. Ano, na známky je třeba se dívat také. Nicméně určitě ne beze zbytku. Dobrá známka je fajn, ale není to nejdůležitější na světě.). To, co víte, vám nikdo nevezme (dobře, amnézie, ale rozumíme si), zatímco jedničku v pololetí vám vezme čas a to docela snadno, podržte se, vezme vám ji už den po pololetí.
Tady já osobně cítím rozdíl mezi školou a vzděláním. Vzdělaný člověk neví všechno, ale chce to vědět. Může vědět hodně, ale nebude vědět všechno. Může vědět skoro všechno, ale neví všechno a to, že neví všechno, ho pohání dál, protože chce vědět víc, než ví. A chce to vědět pro sebe.

Takže se příště zkuste ve škole přihlásit a plácnout třeba i nějaký naprosto náhodný nápad. Nejhorší věc, co se může stát je, že se budete chvíli cítit jako pitomci. Takových momentů je v životě hodně, je proto třeba být na ně připraven.
Nebo se zkuste zapovídat s někým, s kým jste nikdy nemluvili, s učitelem, s novým člověkem ve třídě nebo třeba sami se sebou. Zkuste si zauvažovat a zapřemýšlet, protože v takových momentech rostete.
A ještě k tomu plácání náhodných nápadů.
Osobně se mi stalo, že jsme se v jedné společnosti pomocí volné asociace dostali od voperování dělohy mužům až po axiomy a kvantovou fyziku. I takhle se dají získávat informace. I takhle se dá vzdělávat.
(A v podobné skupině lidí se u toho můžete ještě hodně dobře pobavit :D )
Ve chvíli, kdy už člověk nemá potřebu na nic dosáhnout, je pravděpodobně připraven umřít a na světě je toho ještě spoustu k objevení. Tak běžte/běžme a učte/učme se.