20.8.17

denně




smířit se s křehkou skleněnou deskou
s někým
koho nikdy neuvidím

2 komentáře:

  1. osobně se zrcadlu snažně vyhýbám, ne, že bych se sám sobě nelíbíl, ale ten na druhý straně je tak strašně cizí, netrápí ho moje nezbytnosti a žije si svůj uhlazenej svět. nepopovídám si s ním a když, tak vídím, jen jeho smířlivý chápající pohled za kterým se přede mnou neschová to povýšené rodičovské: Jsou to tvoje vlasy (život) tak s tím něco dělej.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. vyhýbání minimálně zčásti, pokud ne úplně, schvaluju, protože když se tam člověk nedívá tak často, netrápí ho, jak neustále vypadá, jestli se prezentuje dobře, jestli nevypadá blbě nebo nevhodně apod.

      některý dny to prostě nejde - projít okolo a být ok

      Vymazat