die Musik

Po nějaké době je čas se zase trochu zaposlouchat.

Nothing Hill

Sometimes

my feelings slip into pure nothingness

that leeds me to beatiful nowhere

where i can do nothing but breathe

and feel the blood flowing through my veins

where i meet nobody

where nobody is born

where nobody dies

where there ain't time

and i often go to this garden of thoughts

and cemetary of ideas

i often go there to just be

and feel nothing

there is only me and my

private little nothingness.

Tak akorát

V poslední době mi v hlavě vězí taková věc.

Kolik toho člověk vlastně materiálně potřebuje, aby byl spokojený? 

Samozřejmě, každý člověk je individuální tvor a každý tohle vidí trochu jinak,  přece jen, každý jsme vychovaný v jiném prostředí, v jiných poměrech, v jiném počtu sourozenců, v jiných, malých i velkých městech.

Když se na to ale zkusíme podívat jako na lidi obecně, možná bychom tohle mohli pominout.

Stydění

Civím z okna
Dolů na lidi
Bouří se, smějí se
Taky se stydí
A stydí se nejvíc
Když v zácloně skrytí
Koukaj na žití
Ostatních lidí.