Podzime

Podzime
čitelný v barvách
jsi v citech zmaten
smutný a šedivý
celý svět

v satén
co matem a leskem
se odráží, třpytí
zabil jsi všechno to
na loukách kvítí

mrholí
stále tě nejsme syti
pod parapletem
stojíme skryti
před vodou
aby nám nesmyla barvu
abychom navěky zůstali sví
jako ty, podzime
barevní.

Krása je v tobě
podzime, jistě
v tobě je
ve slově
v citu
a v místě

podzime
rozsmutni všechno
co žije
srdce všem pomalu
od dneška bije.

Srdce jsou studená
a mysl chřadne
ve vzduchu kapičky
tancují ladné
podzime

smrtí přispíváš světu
za noci
i za dne.